Novinky

Od letošního roku se při počítání zákonných lhůt postupuje podle daňového řádu, který mění na rozdíl od zákona o správě daní a poplatků přístup k počítání lhůt stanovených podle týdnů, měsíců a let. Lhůta nyní běží až ode dne následujícího po dni, kdy došlo ke skutečnosti určující její počátek.
V důsledku této změny lhůta pro podání přiznání k dani z příjmů fyzických osob končí až 1. dubna 2011. Obdobně pokud daňové přiznání zpracovává a podává daňový poradce nebo pokud má poplatník povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, končí lhůta pro podání daňového přiznání 1. července 2011. Stejný termín platí též pro splatnost daně z příjmů.
Upozorňujeme, že změna se ale netýká lhůt počítaných na dny (např. pro přiznání k DPH) nebo lhůt stanovených zákonem (např. pro přiznání k dani z nemovitostí).

Dne 15.3.2011 je splatná čtvrtletní záloha na daň z příjmů. Pokud si nejste jisti, zda se vás tato povinnost týká nebo neznáte výši zálohy, obraťte se na nás, rádi vám pomůžeme.

Vážení klienti,
vracíme se k už dříve diskutované problematice, kterou obnovilo nedávné rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Je totiž běžnou praxí, že členové představenstva akciové společnosti jsou současně i zaměstnanci této akciové společnosti. Vztah člena představenstva ke společnosti se řídí obchodním zákoníkem (smlouva o výkonu funkce resp. mandátní smlouva). Tato smlouva podléhá souhlasu valné hromady. Vztah zaměstnance ke společnosti je vztahem podléhajícím samozřejmě zákoníku práce.

Není nikde zakázáno být současně členem představenstva a zaměstnancem společnosti, zůstává však sporné, jakou práci může tato osoba v pracovním poměru pro společnost vykonávat. Dle judikatury Nejvyššího soudu není možné, aby funkce člena představenstva byla konána v pracovním poměru, protože výkon funkce člena představenstva není druhem práce podle zákoníku práce. Nejvyšší soud následně dovodil, že není ani možné, aby člen představenstva konal pro společnost v pracovním poměru činnost, která spadá do jeho působnosti jako člena představenstva. Působnost představenstva je přitom obchodním zákoníkem vymezena velmi široce - především tzv. obchodní vedení společnosti a jednání vůči třetím osobám.

V případě nedovoleného souběhu obou funkcí Nejvyšší soud judikoval, že pracovní poměr člena představenstva (pokud koliduje s působností člena představenstva) je neplatný. Pokud by byl tedy pracovní poměr člena představenstva prohlášen za neplatný, danému členovi představenstva by tudíž náležela odměna jen za výkon funkce člena představenstva. Není úplně jasné, zda by se k této odměně přičítala i částka vyplývající z pracovního poměru, ale některé soudy se k tomu přiklánějí. V tom případě by byla tato celková odměna pro společnost daňově neuznatelným nákladem. Na druhé straně by nepodléhala odvodům na pojistné na sociální zabezpečení a všeobecné zdravotní pojištění.

Nový pohled na tuto problematiku vnesl judikát Nejvyššího správního soudu, který v rámci výkladu předpisů o pojistném na sociální zabezpečení zavedl nový pojem „povinné" členství v představenstvu. Tento pojem Nejvyšší správní soud definuje jako členství v představenstvu, které je navázané na výkon určité pozice ve společnosti v pracovním poměru (v konkrétním případě generálního ředitele a jeho náměstků). Pokud tedy stanovy společnosti stanoví, že funkce určitých zaměstnanců je automaticky spojena s členstvím v představenstvu, jedná se o tzv. „povinné" členství v představenstvu a tato skutečnost má dopady i v oblasti pojistného na sociální zabezpečení. Bez ohledu na to, z jakého titulu je odměna člena představenstva vyplácena, je podle Nejvyššího správního soudu třeba tuto odměnu považovat za příjem vyplacený v souvislosti s výkonem zaměstnání a tudíž je nutné tento příjem zahrnout do vyměřovacího základu pro stanovení pojistného na sociální zabezpečení. Nejvyšší správní soud však dále uvádí, že pokud by byl členem představenstva společnosti zvolen zaměstnanec, aniž by byl z důvodu své funkce ve společnosti vykonávané v pracovním poměru povinen být členem představenstva, výše uvedená argumentace platit nebude a odměnu za výkon funkce člena představenstva nebude nutné zahrnout do vyměřovacího základu pro pojistné. Nejvyšší správní soud tedy z hlediska právních předpisů týkajících se sociálního zabezpečení zcela obrací pohled Nejvyššího soudu, který považuje za primární funkci člena představenstva.

Jak z výše uvedeného vyplývá, souběh výkonu funkce člena představenstva a vedoucího zaměstnance společnosti s sebou nese celou řadu rizik, a to jak rizik právních, tak i daňových. V první řadě lze proto doporučit, aby ke kumulaci jednotlivých vztahů ve společnosti raději nedocházelo. Proto doporučujeme si vyžádat v této věci stanovisko vašich právních zástupců a za naší společné spolupráce bychom případně prodiskutovali možná řešení, aby byla v pořádku jak z hlediska právního, tak daňového.

 

Den 15.2.2011 je poslední termín pro podpis prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků na zdaňovací období 2011 a pro podpis k provedení ročního zúčtování záloh na daň a daňové zvýhodnění za zdaňovací období 2010.

Den 15.2. 2011 je poslední termín pro podpis prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků na zdaňovací období 2011 a pro podpis k provedení ročního zúčtování záloh na daň a daňové zvýhodnění za zdaňovací období 2010.

 

Účast na nemocenském pojištění zůstává u OSVČ nadále dobrovolná. Splatnost pojistného na nemocenské pojištění je od 1. do 20. dne následujícího měsíce. OSVČ, která je dobrovolně účastna nemocenského pojištění, však musí počítat s řadou změn:

• Nemocenské náleží OSVČ až od 22. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti.
• S účinností od 1. 1. 2011 se mění sazba pojistného na nemocenské pojištění OSVČ z původních 1,4 % na 2,3 %. Z tohoto důvodu se zvyšuje minimální pojistné na 92 Kč.
• OSVČ, která je účastna dobrovolného nemocenského pojištění, bude posouzena od 1. 1. 2011 vždy jako OSVČ, která vykonává hlavní samostatnou výdělečnou činnost.
• Byla zrušena možnost zpětné přihlášky k nemocenskému pojištění do 8 dnů od zahájení samostatné výdělečné činnosti.
• Maximální měsíční základ nemůže být vyšší než 1/12 maximálního vyměřovacího základu pro důchodové pojištění stanoveného pro rok 2011, tj. částka 148 440 Kč.
• Měsíční základ určený platbou pojistného na nemocenské pojištění nemůže být vyšší než měsíční vyměřovací základ, ze kterého byla nebo měla být uhrazena záloha na důchodové pojištění v tomto měsíci.

Upozornění: z nemocenského pojištění nelze podat odhlášku zpětně. Nemocenské pojištění zaniká, pokud nebylo včas nebo ve správné výši uhrazeno pojistné za daný kalendářní měsíc. Například za měsíc únor je pojistné splatné do 20. 3. 2011. Jestliže do tohoto dne nebude připsána platba v minimální výši 92 Kč, dojde k zániku dnem 1. 2. 2011, posledním dnem účasti na nemocenském pojištění bude 31. 1. 2011.

Příklad vzniku povinnosti platit zálohy na pojistné u OSVČ, která v roce 2010 nebyla povinna zálohy na pojistné platit:

OSVČ vykonává v roce 2010 vedlejší činnost a nemá povinnost platit zálohy na pojistné. Od března 2010 je účastna nemocenského pojištění a platí si měsíčně platbu 500 Kč. Tato OSVČ, pokud nepodá do 31. 12. 2010 odhlášku z nemocenského pojištění, bude povinna platit zálohy na pojistné na důchodové pojištění počínaje lednem 2011 v minimální výši pro výkon hlavní činnosti tj. ve výši 1 807 Kč. Jestliže i nadále bude platit včas a v dostatečné výši (minimálně 92 Kč) platby na NP, nedojde ani k zániku nemocenského pojištění. Pokud tato OSVČ podá Přehled za rok 2010 např. v dubnu 2011, musí zálohy za měsíce leden až březen (předcházející měsíci podání přehledu) doplatit nejpozději do konce května 2011 (měsíc následující po měsíci podání přehledu), aby nebylo z dlužných záloh vyměřeno penále. Od měsíce, ve kterém byl podán přehled je v případě pozdní nebo nedostatečné platby zálohy počítáno penále běžným způsobem.

Příklad zániku NP, kdy OSVČ platí pojistné v běžném měsíci:

OSVČ neprovede změnu trvalého příkazu a platí méně než 92 Kč např. 80 Kč, ale v běžném měsíci. Na leden zaplatí dne 15. 1. 2011, na únor zaplatí dne 15. 2. 2011. V tomto případě nedojde k zániku hned dnem 1. 1. 2011, neboť platbou ze dne 15. 2. 2011 bude včas, tedy ve splatnosti měsíce ledna 2011 uhrazeno pojistné za leden 2011 (2x platba ve výši 80 Kč). Platba ze dne 15. 3. 2011 bude použita na únor, ale nebude v dostatečné výši, dojde tedy k zániku nemocenského pojištění dnem 1. 2. 2011.

Příklad, kdy nevznikne nárok na dávku:

OSVČ dne 31. 12. 2010 ukončí svou samostatnou výdělečnou činnost. Dne 4. 2. 2011 oznámí znovuzahájení této činnosti od 1. 2. 2011 a zároveň s oznámením o zahájení činnosti se přihlásí k nemocenskému pojištění. Dne 4. 2. 2011 vznikne u této OSVČ dočasná pracovní neschopnost. Nárok na výplatu nemocenského tato OSVČ nemá ani od 22. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti, protože není splněna podmínka trvání účasti na nemocenském pojištění po dobu nejméně tří kalendářních měsíců před vznikem nemoci. Tato podmínka platí od roku 2011 vždy, i když je přihláška k nemocenskému pojištění podána ode dne zahájení samostatné výdělečné činnosti. Výjimka osmi dnů od zahájení činnosti byla zrušena.

Příklad výpočtu měsíčního základu pro výpočet dávky NP:

OSVČ si platí NP a svou platbou si určuje měsíční základ pro výpočet dávky NP. Platí měsíčně 600 Kč. Současně platí minimální zálohy v e výši 1 731 Kč. Touto platbou by si od 1. 1. 2011 určila měsíční základ ve výši 26 087 Kč (pojistné činí 2,3 % z měsíčního základu), ale od 1. 1. 2011 zároveň nemůže být měsíční základ vyšší než měsíční vyměřovací základ, ze kterého byla (měla být uhrazena) záloha na pojistné na důchodové pojištění. Pokud však uhradí zálohu na pojistné pouze ve výši 1 731 Kč, bude z platby 600 Kč zhodnocen měsíční základ odpovídající jen měsíčnímu vyměřovacímu základu 5 928 Kč dle uhrazené zálohy na pojistné na důchodové pojištění. Zbývající částka mezi 600 Kč a 137 Kč se stane přeplatkem a při zúčtování roku 2011 bude OSVČ vrácena.
Aby byl pro tuto OSVČ zachován vyměřovací základ pro nemocenské pojištění ve výši 26 087 Kč, musí zaplatit zálohu na důchodové pojištění minimálně z tohoto základu, tj. musí zaplatit minimálně 7 618 Kč. V tomto případě však musí počítat s tím, že byl-li v jediném měsíci navýšen měsíční základ nemocenského pojištění prostřednictvím navýšení zálohy na pojistné na důchodové pojištění, její vyměřovací základ (roční) při zúčtování Přehledu za rok 2011 bude činit nejméně úhrn měsíčních vyměřovacích základů, ze kterých byly uhrazeny zálohy na pojistné. Jinými slovy, nebude mít nárok na zúčtování přeplatku, bez ohledu na výši daňového základu, pojistné bude činit nejméně úhrn uhrazených záloh na pojistné na důchodové pojištění.

Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) budou v roce 2011 odvádět pojistné na důchodové pojištění ve výši 29,2 %, tj. ve stejné výši jako v roce 2010. Je stanovena nová výše minimálních záloh, nově činí 1 807 Kč v případě hlavní výdělečné činnosti a 723 Kč. v případě vedlejší výdělečné činnosti. Tato změna se projeví až v měsíci, ve kterém OSVČ podá „Přehled o příjmech a výdajích za rok 2010. Maximální výše záloh je 43 345 Kč.

Platba záloh na pojistné na důchodové pojištění bude v případě hlavní samostatné výdělečné činnosti i nadále povinná. OSVČ vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost bude v roce 2011 povinna platit zálohy na pojistné, pokud se přihlásí k účasti na pojištění na rok 2011 nebo pokud jeho daňový základ byl v roce 2010 alespoň 56 901 Kč. Tato částka se sníží o jednu dvanáctinu, tj. o 4 742 Kč za každý kalendářní měsíc, ve kterém nebyla vykonávána vedlejší samostatná výdělečná činnost.

OSVČ, která platí pojistné na důchodové pojištění prostřednictvím poštovní poukázky, musí požádat příslušnou OSSZ o její zaslání, protože již nebudou poukázky automaticky zasílány všem, jako tomu bylo v předchozích letech. Žádost na OSSZ mohou OSVČ poslat písemně poštou, e-mailem (i bez ověřeného elektronického podpisu), prostřednictvím datové schránky, telefonicky nebo osobně. Složenky obdrží pouze na jeden rok.

Významnou změnou od 1. 1. 2011 je nová úprava, podle které si OSVČ bude moci svou platbou zálohy na pojistné (DP) určit měsíční vyměřovací základ. Důležité je to především pro OSVČ, která chce zaplatit zálohy jednou částkou za několik měsíců.
OSVČ může platit zálohy na delší než měsíční období, ale vždy jen do budoucna a nejdéle do konce kalendářního roku. Platbu záloh na pojistné do budoucna musí OSVČ oznámit příslušné správě sociálního zabezpečení. V oznámení uvede, za které měsíce a jakou částku za jednotlivé měsíce platí. Pokud platbu předen OSVČ neoznámí, bude celá platba považována za zvýšenou zálohu na aktuální období, kterou se navyšuje vyměřovací základ pro důchodové pojištění. Pokud dojde v jediném měsíci k tomuto navýšení, nemůže být roční vyměřovací základ při zpracování přehledu za rok 2011 nižší než souhrn měsíčních vyměřovacích základů. Jinými slovy, při ročním zúčtování nemůže vzniknout přeplatek. K navýšení měsíčního základu přitom může dojít i omylem, zejména pokud se podáním přehledu sníží výše záloh, ale OSVČ včas nezmění trvalý příkaz k úhradě.

Příklad úhrady záloh na pojistné na důchodové pojištění v roce 2011:

OSVČ při výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti platí v roce 2010 zálohy na pojistné v minimální výši tj. ve výši 1 731 Kč. Ve splatnosti měsíce ledna 2011 dne 15. 2. 2011 uhradí částku 5 193 Kč, která odpovídá třem zálohám ve výši 1 731 Kč. O tom, že by chtěla platit zálohy na delší než měsíční období, však příslušnou správu sociálního zabezpečení nevyrozumí. Zvýšená platba bude v plné výši považována za zálohu za leden 2011, kterou si OSVČ zvýšila měsíční vyměřovací základ za leden. Nebudou-li následně uhrazeny zálohy za únor a březen 2011, budou dlužnými zálohami a bude z nich účtováno penále.

Jestliže OSVČ uhradí na měsíc leden 2011 ve splatnosti tohoto měsíce částku ve výši 45 000 Kč, bude tato platba považována za zálohu na měsíc leden 2011, ale jen do výše 43 345 Kč. Rozdíl ve výši 1 655 Kč bude považována za přeplatek.

Dne 22. 2. 2011 (tj. po splatnosti zálohy lednové zálohy) bude na účet správy sociálního zabezpečení připsána platba ve výši 6 000 Kč, přičemž lednová záloha ve výši 1 731 Kč nebyla dosud uhrazena. Na úhradu dlužné zálohy za leden bude použita částka ve výši 1 731 Kč a zbývající částka ve výši 4 269 Kč bude použita na úhradu zálohy za únor 2011. Na měsíc leden se jedná o pozdní platbu po splatnosti, nemůže být tedy uhrazeno více, než činí předpis zálohy. OSVČ si může určit vyšší měsíční vyměřovací základ pro zálohu na pojistné, jen pokud je zaplacena (připsána na účet) včas tj. ve splatnosti dané zálohy.

 

31.1.2011 je termín pro podání přiznání k dani z nemovitostí. Daňové přiznání se nepodává, pokud je poplatník podal v některém z předchozích zdaňovacích období nebo daň byla vyměřena či doměřena v některém z předchozích zdaňovacích období z moci úřední a ve srovnání s tímto předchozím zdaňovacím obdobím nedošlo ke změně okolností rozhodných pro vyměření daně.

Novela zákona o dani z nemovitostí přináší zejména změny ve zdaňování tzv. plošných staveb (parkovišť, komunikací, skladovacích ploch atd.) Pro více informací se na nás prosím obraťte.

Ve stejném termínu musí být podáno přiznání k silniční dani a daň doplacena. Pokud budete potřebovat pomoci se sestavením tohoto přiznání, budeme potřebovat kopie velkých technických průkazů a přehled zaplacených záloh.

 

Vzhledem k tomu, že jde o poslední přiznání za období 2010, mohou se vás týkat některé povinnosti dané zákonem o DPH, které se uplatňují jen jednou ročně právě po skončení zdaňovacího období. Konkrétně jde o § 76 (krácení odpočtu daně), § 78 (úprava odpočtu daně), případně § 79 (vyrovnání odpočtu daně).

Pokud byste potřebovali se sestavováním přiznání k DPH pomoci, obraťte se na nás.

- Odpočet poloviny náhrady mzdy od pojistného
Zaměstnavatelé si již nebudou odečítat od odváděného pojistného polovinu náhrady mzdy náležející za pracovní dny v období prvních 21 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény s výjimkou zaměstnavatelů do 25 zaměstnanců účastných nemocenského pojištění (tzv. malí zaměstnavatelé), kteří se dobrovolně přihlásí do zvláštního režimu placení pojistného na sociální zabezpečení.
Polovinu náhrady mzdy vyplacenou za pracovní dny roku 2010 si bude možné odečíst od pojistného jen za měsíc prosinec 2010. Z náhrady mzdy, která bude zúčtována do ledna 2011 nebo do dalších měsíců, nebude již možné uplatňovat nárok na úhradu poloviny této náhrady mzdy, i kdyby náhrada mzdy náležela za období dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény před rokem 2011.

Příklad:
Zaměstnanec byl uznán práce neschopným od pondělí 27. 12. 2010 do pátku 7. 1. 2011. Náhradu mzdy za dny 30. 12. a 31. 12. 2010 a 3. 1. až 7. 1. 2011 mu zaměstnavatel vyplatil spolu se mzdou za měsíc leden 2011. Zaměstnavatel si nemůže polovinu vyplacené náhrady mzdy za uvedené dny pracovní neschopnosti odečíst od pojistného na sociální zabezpečení, které odvádí za měsíc leden 2011.

- Zvláštní režim placení pojistného (vyšší sazba pojistného na nemocenské pojištění)
Malí zaměstnavatelé s průměrným měsíčním počtem zaměstnanců nižším než 26 si mohou dobrovolně zvolit, že budou platit pojistné na nemocenské pojištění ve vyšší sazbě a pak jim možnost odečtu náhrady mzdy zůstane zachována. Malý zaměstnavatel v tomto zvláštním režimu, do kterého se dobrovolně přihlásí, bude platit pojistné na nemocenské pojištění ve výši 3,3 % (místo 2,3 %) z vyměřovacího základu. To znamená, že celková sazba pojistného na sociální zabezpečení bude u tohoto zaměstnavatele činit 26 % (namísto 25 %); sazba pojistného, které platí zaměstnanec, přitom zůstává stejná - 6,5 % z vyměřovacího základu. Od odváděného pojistného si pak bude zaměstnavatel moci odečítat polovinu náhrady mzdy zúčtované a vyplacené jeho zaměstnancům za období prvních 21 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény.
Počet zaměstnanců zaměstnavatele se bude zjišťovat jako průměr počtu zaměstnanců účastných nemocenského pojištění k 1. říjnu, k 1. listopadu a k 1. prosinci kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, v němž má zvláštní režim platit. Takto vypočtený průměrný počet zaměstnanců se bude zaokrouhlovat směrem dolů. Placení pojistného ve zvláštním režimu bude třeba písemně oznámit příslušné OSSZ nejpozději do 20. ledna kalendářního roku, v němž má zvláštní režim platit. K oznámení učiněnému po 20. lednu se nebude přihlížet.

Příklad:
Zaměstnavatel má 26 zaměstnanců k 1. 10. 2010, 25 zaměstnanců k 1. 11. 2010 a k 1. 12. 2010, tj. v součtu 76. Průměrný počet zaměstnanců tohoto zaměstnavatele činí 25,33 (76 : 3), tj. po zaokrouhlení 25. Tento zaměstnavatel si může do 20.1.2011 zvolit, že bude platit pojistné na nemocenské pojištění ve vyšší sazbě 3,3 % - tato sazba pak bude platit pro tohoto zaměstnavatele po celý rok 2011 spolu s možností odpočtu poloviny náhrady mzdy vyplacené za dobu pracovní neschopnosti.
Pokud tento zaměstnavatel vyplatí za leden 2011 svým zaměstnancům náhradu mzdy za dobu pracovní neschopnosti v celkové výši 10 000 Kč, odečte si částku 5 000 Kč od pojistného na sociální zabezpečení, které za leden 2011 platí.

Kdo se stane zaměstnavatelem v období od 1. října do 31. prosince, si bude moci stanovit zvláštní režim placení pojistného pro následující kalendářní rok, pokud nejpozději do 20. ledna kalendářního roku, v němž má zvláštní režim platit, tuto skutečnost písemně oznámí příslušné OSSZ. K oznámení učiněnému po 20. lednu se nebude přihlížet. Průměrný měsíční počet zaměstnanců se u tohoto zaměstnavatele bude zjišťovat ke dni podání oznámení o stanovení zvláštního režimu placení pojistného příslušné OSSZ.

Příklad:
Společnost přijala prvního zaměstnance od 1. 11. 2010, tj. od tohoto dne se stala zaměstnavatelem. Dne 20.1.2011 podala na podatelně příslušné OSSZ oznámení o stanovení vyšší sazby pojistného na nemocenské pojištění pro rok 2011. K 20. 1. 2011 má 5 zaměstnanců, může si tedy zvolit zvláštní režim placení pojistného pro rok 2011.

Kdo se stane zaměstnavatelem v průběhu kalendářního roku, bude si moci stanovit zvláštní režim placení pojistného od kalendářního měsíce, ve kterém oznámí příslušné OSSZ, že si stanovuje zvláštní režim placení pojistného. Průměrný měsíční počet zaměstnanců se u tohoto zaměstnavatele bude zjišťovat ke dni podání oznámení o stanovení zvláštního režimu placení pojistného příslušné OSSZ.

Příklad:
Zaměstnavatel vznikne 1. 2. 2011. Pokud oznámí OSSZ, že si stanovuje zvláštní režim placení pojistného dne 28. 3. 2011 a k tomuto datu má 10 zaměstnanců, platí pro něj od března 2011 zvláštní režim placení pojistného.

Důležité:
Pokud si zaměstnavatel zvolil zvláštní režim placení pojistného, platí pro něj tento režim a tím i vyšší sazba pojistného na nemocenské pojištění až do konce příslušného kalendářního roku. V průběhu kalendářního roku již není možné tuto volbu změnit, a to ani v případě, když se zvýší počet zaměstnanců nad 25.

V souvislosti s výše uvedenými změnami byl aktualizován tiskopis „Přehled o výši pojistného" (byl doplněn údaj o zvoleném kódu sazby pojistného). Nový tiskopis bude používán při platbě pojistného za leden 2011 a následující měsíce a bude k dispozici na webových stránkách ČSSZ i na okresních správách sociálního zabezpečení.

- Maximální vyměřovací základ zaměstnance pro placení pojistného
V roce 2011 bude maximální vyměřovací základ zaměstnance pro placení pojistného tak jako v roce 2010 činit 72násobek průměrné mzdy. Průměrná mzda v roce 2011 bude činit 24 740 Kč. Maximální vyměřovací základ zaměstnance pro placení pojistného tedy bude v roce 2011 činit 1 781 280 Kč.