Novinky

Vzhledem k tomu, že se množí dotazy našich klientů ohledně doplatků a záloh na sociální a zdravotní pojištění OSVČ, v krátkosti připomínáme.

Přehled pro OSSZ
Přehled za rok 2010 podává OSVČ nejpozději do 1. srpna 2011 zpracovává-li jí přiznání daňový poradce (bylo nutno doložit do 2.5.2011).
Doplatek pojistného je splatný do 8 dnů po dni podání Přehledu.
Nové zálohy platí od měsíce, ve kterém byl (měl být) podán Přehled za rok 2010. Záloha na pojistné za kalendářní měsíc je splatná od 1. do 20. dne následujícího měsíce.

Přehled pro zdravotní pojišťovnu
Přehled za rok 2010 podává OSVČ také nejpozději do 1. srpna 2011 zpracovává-li jí přiznání daňový poradce.
POZOR! Doplatek zdravotního pojištění je splatný do 8 dnů po podání daňového přiznání za rok 2010. Nikoliv od podání přehledu.
Nové zálohy platí od měsíce, ve kterém byl (měl být) podán Přehled za rok 2010. Záloha je splatná od 1. dne kalendářního měsíce, na který se platí, do 8. dne následujícího měsíce.

 

Dne 15.6.2011 je splatná čtvrtletní a pololetní záloha na daň z příjmů. Pokud si nejste jisti, zda se vás tato povinnost týká nebo neznáte výši zálohy, obraťte se na nás, rádi vám pomůžeme.

Podporujeme NFPK

Dne 31.5.2011 je splatná daň z nemovitostí u poplatníků, kteří neprovozují zemědělskou výrobu nebo chov ryb. Přesáhne-li roční daň z nemovitostí částku 5 000 Kč, je možno daň zaplatit ve dvou stejných splátkách, a to nejpozději do 31. května a do 30. listopadu běžného zdaňovacího období.

V případě, že nevíte, kolik je výše daně nebo neznáte bankovní spojení a další údaje potřebné ke správnému zaplacení, obraťte se na nás. Rádi vám pomůžeme.

 

Dne 31.5.2011 je splatná daň z nemovitostí u poplatníků, kteří neprovozují zemědělskou výrobu nebo chov ryb. Přesáhne-li roční daň z nemovitostí částku 5 000 Kč, je možno daň zaplatit ve dvou stejných splátkách, a to nejpozději do 31. května a do 30. listopadu běžného zdaňovacího období.

V případě, že nevíte, kolik je výše daně nebo neznáte bankovní spojení a další údaje potřebné ke správnému zaplacení, obraťte se na nás. Rádi vám pomůžeme.

V souvislosti se změnou pravidel pro provádění oprav základu daně a výše daně ve smyslu ustanovení § 42 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH (dále jen „ZDPH"), jsou opakovaně pokládány dotazy a rozdílné výkladové argumentace týkající se tzv. bonusů a skont poskytovaných v rámci dodavatelsko-odběratelských obchodních vztahů. Oprava základu daně a výše daně při snížení základu daně po uskutečnění zdanitelného plnění byla doposud nepovinná. Novela ZDPH účinná od 1.4.2011 však s ohledem na požadavek závazné unijní úpravy (Směrnice o DPH) zavedla povinnost provádění oprav základu daně a výše daně. S ohledem na uvedené Generální finanční ředitelství (dále jen „GFŘ"), po projednání s Ministerstvem financí, provedlo detailnější rozbor dotčené problematiky, na jehož základě se vydává následující informace, která slouží k ujednocení výkladových východisek pro budoucí aplikace zmíněného ustanovení a problematiky:
Předmětem posouzení dopadů do DPH jsou tzv. skonta, slevy či bonusy. Tyto se v praxi vyskytují pod různými označeními a definicemi, což však nic nemění na jejich společné věcné podstatě. GFŘ je toho názoru, že není v zásadě rozdíl, zda se jedná o poskytnutí skonta či bonusu (dále jen „bonusy"), ale je vždy rozhodující, zda mají resp. jsou poskytovány jednoznačně ve vazbě na již uskutečněné zdanitelné plnění nebo soubor uskutečněných zdanitelných plnění za určitou část uplynulého období. V takovýchto případech je plátce - oproti minulé právní úpravě - vždy povinen provést opravu základu a výše daně.
O právě uvedenou situaci půjde např. když dodavatel vyplatil podle smluvního ujednání odběrateli tzv. bonus ve výši 4 % z celkové ceny zboží dle faktur vystavených za odběr zboží v uplynulém kalendářním čtvrtletí. Podle smluvených podmínek tento bonus odběrateli náleží pokud v daném kalendářním čtvrtletí od dodavatele odebere zboží minimálně za 5 mil. Kč.
O uvedenou situaci půjde i v případě, kdy se dodavatel zavázal vyplatit odběrateli tzv. roční bonus ve výši 240.000,- a to tehdy pokud, odběratel uskuteční u v daném roce odběr zboží min. ve výši 6 mil Kč.
O případ, kdy bonus představuje faktickou slevu z již uskutečněných zdanitelných plnění a tedy důvod pro opravu dle § 42 ZDPH půjde nesporně i v případě bonusu za včasnou platbu, kdy např. dodavatel poskytne odběrateli bonus (slevu) ve výši 5 % z fakturované ceny zboží, pokud odběratel zaplatí do 7 dnů od vystavení faktury.
Provedení opravy
Pokud měl plátce u původního zdanitelného plnění povinnost vystavit daňový doklad, je povinen v případě opravy základu daně a výše daně vystavit opravný daňový doklad. Tento musí vystavit do 15 dnů ode dne zjištění skutečností rozhodných pro provedení opravy. Jestliže plátce neměl povinnost u původního zdanitelného plnění vystavit daňový doklad, provede ve stejné lhůtě opravu v evidenci pro daňové účely.
Opravný daňový doklad musí obsahovat údaje vymezené zákonem - § 45 odst. 1 zákona o DPH. V případě, že se konkrétní důvod či skutečnost zakládající povinnost opravy týká více zdanitelných plnění, může plátce vystavit opravný daňový doklad podle § 45 odst. 2 zákona o DPH (dále jen „souhrnný doklad"). S ohledem na dosavadní praxi a nadměrné obtíže, které vzhledem k ní mohou vzniknout, lze při respektování principů opravy základu daně a vazby na původní opravovaná zdanitelná plnění, v případě tohoto souhrnného dokladu přijmout vstřícnější náhled na požadavek naplnění některých náležitostí tohoto dokladu. Jmenovitě ohledně referencí na původní daňové doklady lze akceptovat i jen rámcové vymezení původních zdanitelných plnění v souhrnném opravném dokladu, a to tak, aby vazby na původní zdanitelná plnění byly určitelné (např. daňové doklady vystavené v určitém časovém období nebo číselná řada daňových dokladů od - do). Rozdíly mezi opraveným základem daně a základem daně u původních zdanitelných plnění lze u souhrnného dokladu uvést souhrnně za všechna opravovaná zdanitelná plnění. V případě opravy více zdanitelných plnění s rozdílnými sazbami daně lze rozdíly uvést souhrnně, avšak rozděleně dle jednotlivých sazeb daně. Plátce však musí být schopen konkrétně prokázat správnost opraveného základu daně a výše daně a to ve vazbě na údaje uvedené v opravném daňovém dokladu (smlouvami, původními daň.doklady, evidencí pro daňové účely atd.).
Do záběru problematiky oprav základu daně a výše daně v případě tzv. bonusů spadá samozřejmě i povinnost provedení odpovídající opravy odpočtu daně na straně odběratele. Odběratel je povinen v těchto případech opravit odpočet daně a to ve zdaňovacím období, kdy se dozvěděl o okolnostech rozhodných pro vznik povinnosti ji provést - tj. v zásadě bez ohledu na doručení opravného daňového dokladu. Opravu odpočtu plátce prokazuje opravným daňovým dokladem nebo jiným dokladem souvisejícím s opravou nebo jiným způsobem např. smlouvami, (§ 74 zákona o DPH).

 

Chtěli bychom vás upozornit, že dne 15.4.2011 je splatná čtvrtletní záloha na silniční daň. Pokud si nejste jisti, zda se vás tato povinnost týká nebo neznáte výši zálohy, obraťte se na nás, rádi vám pomůžeme.

Zdá se, že MF ČR už zaujalo oficiální přístup k uplatňování DPH v případě tzv. finančních bonusů, neboť zveřejnilo na svých webových stránkách Informaci k opravě základu daně a výše daně a opravě výše daně v jiných případech (§ 42 -§ 43). Zde je v jednom odstavci uvedeno, že od 1.4.2011 se u tzv. bonusů a skont, vyjadřujících sjednané platební podmínky (např. z důvodů překročení limitu odebraného zboží, platby předem, platby v hotovosti apod.) dosavadní výklad nemění, tj. nadále se jedná o finanční plnění, u kterých se z hlediska DPH nepostupuje podle § 42 resp. § 43.

Z ustanovení § 38j odst. 6 zákona o daních z příjmů vyplývá povinnost podávat Vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti včetně příloh elektronicky pro plátce daně, který ve zdaňovacím období 2010 zúčtoval nebo vyplatil příjmy ze závislé činnosti nebo funkční požitky poplatníkům uvedeným v § 2 odst. 3 zákona o daních z příjmů (tj. daňovým nerezidentům) v termínu do 21. března 2011. Tuto povinnost nemá plátce daně, který je fyzickou osobou a u něhož počet těchto poplatníků v průběhu zdaňovacího období 2010 nepřesáhl v úhrnu 10 osob.

Nejpozději do pondělí 2. května 2011 musí každá OSVČ, která alespoň část roku 2010 vykonávala samostatnou výdělečnou činnost a jejíž daňové přiznání nezpracovává daňový poradce, podat Přehled o příjmech a výdajích za rok 2010. Pokud daňové přiznání zpracovává daňový poradce a OSVČ tuto skutečnost doloží nejpozději do 2. května 2011 u místně příslušné okresní správy sociálního zabezpečení, posunuje se termín podání přehledu na 1. srpna 2011. V případě, že OSVČ není povinna podávat daňové přiznání, musí přehled podat také nejpozději do 1. srpna 2011.

Tiskopis Přehledu o příjmech a výdajích OSVČ za rok 2010 a návod k vyplnění jsou k dispozici na jednotlivých úřadech a na webových stránkách ČSSZ na adrese:http://www.cssz.cz/cz/tiskopisy/osvc.htm.

Samostatná výdělečná činnost (SVČ) se dělí na hlavní a vedlejší. Zda OSVČ vykonává hlavní či vedlejší SVČ, má vliv na povinnost platit zálohy na pojistné na důchodové pojištění, doplatek pojistného. OSVČ vykonávající hlavní SVČ platí zálohy na pojistné na důchodové pojištění vždy, tedy i když jsou ve ztrátě. OSVČ vykonávající vedlejší SVČ vzniká povinnost platit pojistné a následně i zálohy v případě, že její příjmy po odpočtu výdajů činily v roce 2010 alespoň 56 901 Kč. Tato rozhodná částka je stanovena pro výkon činnosti po dobu 12 kalendářních měsíců. Z ní se odečte 1/12 za každý kalendářní měsíc, ve kterém OSVČ nevykonávala vedlejší činnost, měla nárok na výplatu nemocenského nebo PPM z nemocenského pojištění OSVČ.

Pokud chce být OSVČ považována za OSVČ vykonávající SVČ vedlejší, musí vždy oznámit zákonný důvod příslušné správě, a to nejpozději spolu s Přehledem o příjmech a výdajích za rok 2010. Doložení se nevyžaduje v případech, kdy potřebné údaje má OSSZ nebo ČSSZ ve své evidenci nebo má možnost si je obstarat v elektronické podobě. Jestliže ČSSZ nemá skutečnosti o výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti ve své evidenci je OSVČ povinna tento důvod (důvody) doložit, a to nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byl přehled podán. Pokud OSVČ povinně dokládané důvody vedlejší SVČ nejpozději do této lhůty nedoloží, bude její činnost v roce 2010 považována za hlavní, neboť k pozdějšímu doložení těchto důvodů nelze přihlédnout.

Od 1. 1. 2011 je OSVČ vykonávající vedlejší činnost a účastná nemocenského pojištění, považována za OSVČ vykonávající hlavní činnost, a je tedy povinna platit zálohy na pojistné. OSVČ vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost bude v měsíci podání Přehledu za rok 2010 a následující měsíce platit minimálně 1 807 Kč. Pro OSVČ vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost bude minimální záloha na pojistné na důchodové pojištění v měsíci podání Přehledu za rok 2010 a následující měsíce činit 723 Kč. Tento podnikatel bude v roce 2011 povinen platit zálohy na pojistné, pokud se přihlásí k účasti na pojištění na rok 2011 nebo pokud jeho příjem po odpočtu výdajů byl v roce 2010 alespoň 56 901 Kč (výkon činnosti po 12 kalendářních měsíců).

Minimální měsíční vyměřovací základ v měsíci podání Přehledu za rok 2010 činí 6 185 Kč pro OSVČ vykonávající hlavní SVČ, pro OSVČ vykonávající vedlejší SVČ pak 2 474 Kč. OSVČ si od 1. 1. 2011 určuje měsíční vyměřovací základ pro zálohu na důchodové pojištění. Měsíční vyměřovací základ nemůže být nižší než 50 % průměrného daňového základu dosaženého v předchozím kalendářním roce, nejméně však ve výši stanoveného minima a nemůže být vyšší než 1/12 maximálního vyměřovacího základu. Maximální vyměřovací základ za rok 2010 pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti činí částka ve výši 72násobku průměrné mzdy, tj. 1 707 048 Kč.OSVČ může platit zálohy na delší než měsíční období, ale vždy jen do budoucna a nejdéle do konce kalendářního roku. Platbu záloh na pojistné do budoucna musí OSVČ oznámit příslušné správě sociálního zabezpečení. Uvede, za které měsíce a jakou částku za jednotlivé měsíce platí. V praxi to také znamená, že nebude již možné pro rok 2011 použít přeplatek na úhradu záloh až do června následujícího roku, jako tomu bylo nyní, ale nejdéle do prosince 2011.

Účast na nemocenském pojištění u OSVČ zůstává nadále dobrovolná. Pojistné na nemocenské pojištění se neplatí společně se zálohou na důchodové pojištění a na výši pojistného nemá vliv příjem dosažený v předcházejícím kalendářním roce. Splatnost pojistného na nemocenské pojištění je od 1. do 20. dne následujícího měsíce. Od 1. 1. 2011 se změnila sazba pojistného na nemocenské pojištění OSVČ, a to z 1,4 % na 2,3 %. Z tohoto důvodu se zvyšuje minimální platba pojistného na nemocenské pojištění, přestože minimální měsíční základ zůstává nezměněn. Od měsíce ledna 2011 je stanovena minimální platba ve výši 92 Kč (v roce 2010 to byla částka 56 Kč). Pokud si OSVČ nezvýšila platbu pojistného na nemocenské pojištění nejpozději do 21. 2. 2011, kdy bylo splatné pojistné za měsíc leden 2011, alespoň na částku 92 Kč, zanikne jí účast na nemocenském pojištění dnem 1. 1. 2011.