Novinky

Dnem 1. ledna 2011 vstupuje v platnost nový tiskopis přiznání k DPH (25 5401 MFin 5401 - vzor č. 17) a s ním související nové pokyny k vyplnění. Poprvé se použijí za zdaňovací období leden 2011 nebo 1. čtvrtletí 2011. Úpravy jsou prováděny v souvislosti s daňovým řádem, který nabude účinnosti dnem 1. 1. 2011, a z důvodu novely zákona o DPH, u které se předpokládá účinnost k 1. dubnu 2011. Nicméně připomínáme, že výše uvedený vzor č. 17 bude použit už za období od počátku roku 2011.

Od 1. 1. 2011 se zvyšuje jak minimální, tak i maximální vyměřovací základ osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) a také maximální vyměřovací základ zaměstnanců. Minimální vyměřovací základ u zaměstnanců se nemění, neboť je navázán na minimální mzdu, která je i nadále 8 000 Kč.
Minimální vyměřovací základ OSVČ je 12 370 Kč. Z toho minimální měsíční záloha na pojistné je po zaokrouhlení rovna částce 1 670 Kč. Zálohu ve výši 1 670 Kč musí poprvé za leden 2011 (posledním dnem splatnosti je 8. 2. 2011) uhradit OSVČ, které zahajují v roce 2011 samostatnou výdělečnou činnost, nebo i ty, které podle Přehledu za rok 2009 platily v roce 2010 zálohy nižší než 1 670 Kč, s výjimkou osob, které nemají stanoven minimální vyměřovací základ.
Maximální vyměřovací základ OSVČ bude činit 1 781 280 Kč, maximální měsíční vyměřovací základ bude 148 440 Kč a maximální záloha na pojistné je stanovena na 20 040 Kč. Tato nová maximální výši zálohy na pojistné bude pro OSVČ platná až od měsíce, ve kterém podají nebo by měly podat Přehled za rok 2010. Maximální vyměřovací základ pro rok 2011 ve výši 1 781 280 Kč platí i pro zaměstnance.
U OSVČ, které byly v roce 2010 současně zaměstnány a součet vyměřovacích základů ze zaměstnání a vyměřovacího základu ze samostatné výdělečné činnosti dosažených v roce 2010 přesáhl 1 707 048 Kč, se o přesahující částku sníží vyměřovací základ OSVČ, a je-li přesahující částka vyšší než vyměřovací základ ze samostatné výdělečné činnosti, sníží se o zbytek přesahující částky vyměřovací základ ze zaměstnání.

 

Chtěli bychom vás upozornit na další povinnosti z daňového kalendáře.

15.12.2010 je splatná druhá pololetní a čtvrtá čtvrtletní záloha na daň z příjmů.

15.12.2010 je splatná záloha na silniční daň za říjen a listopad 2010.

Pokud byste potřebovali informace o bankovním spojení, příp. pomoc s výpočtem zálohy, určitě se na nás obraťte.

Dnem 1.7.2010 nabyl účinnosti zákon č. 227/2009 Sb., kterým se změnily některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o základních registrech, mj. též živnostenský zákon.

V návaznosti na registr osob dochází k úpravě vymezení některých pojmů, mimo jiné je zavedeno tzv. identifikační číslo provozovny - číselný kód označovaný zkratkou „IČP", který slouží k jednoznačné identifikaci provozovny subjektu, který vykonává činnost stanovenou živnostenským zákonem. Tvoří jej deseti či vícemístné číslo, které se váže na konkrétní provozovnu a jednou již přidělené IČP nelze znovu přidělit žádné jiné provozovně.

Pokud živnostenský úřad obdrží oznámení o zahájení provozování živnosti v provozovně, přidělí provozovně IČP. Provozovně zřízené před 1.7.2010 přidělí živnostenský úřad IČP nejpozději do 1.7.2011 a v téže lhůtě podnikatele vyrozumí. Nejpozději po uplynutí jednoho měsíce po uplynutí této lhůty je pak podnikatel povinen začít IČP používat (tj. nejpozději 1.8.2011).

Nově je upraven i způsob označení provozoven, v nichž je provozována živnost, a to tak, že provozovna musí být trvale a zvenčí viditelně označena
- obchodní firmou nebo názvem nebo jménem a příjmením podnikatele a dále
-identifikačním číslem osoby (známé IČO)
- a nově též identifikačním číslem provozovny (IČP)
Identifikačním číslem provozovny musí být provozovna viditelně označena do 1.8.2011. Za nedodržení této povinnosti podnikateli bude hrozit pokuta až do výše 100.000,- Kč.

Závěry a doporučení advokátní kanceláře:
1. Ve věci přidělování identifikačních čísel provozoven nemusíte vůči úřadům vyvíjet žádnou aktivitu protože IČP přidělují živnostenské úřady a dokud Vám jej nepřidělí, nic neporušujete.

2. Jakmile Vám živnostenský úřad doručí oznámení o přidělení IČP (prosíme neplést v žádném případě s IČem se kterým IČP nikterak nesouvisí), pak doporučujeme nejpozději do 31.7.2011 svou provozovnu tímto IČP označit ( na dveřích nebo jakýmkoli jiným vhodným způsobem u vstupu do provozovny, nebo třebas i dopsat fixem na stávající tabulku označení provozovny - jak uznáte za vhodné - zákon formu nikterak neřeší).

3. Nepleťte v žádném případě IČO a IČP. IČP je pouhým označením provozovny a kromě toho že jím má být provozovna označena (aby úřady rozlišily spolehlivě jednu provozovnu od druhé) tak se toto IČP nikde jinde neuvádí. Zásadním identifikátorem Vaší osoby zůstává stále IČO jako zásadní údaj při vystavování platebních dokladů apod.
V praxi tedy doporučujeme IČP skutečně neuvádět na hlavičkových papírech ani na fakturách apod. protože jde o novinku a snadno se může stát že si další osoby zamění formální a jinak nedůležité IČP s důležitým a Vaši osobu zásadně identifikujícím IČem (identifikačním číslem organizace - či jak se dnes říká slovy zákona - identifikačním číslem osoby).
Formálně si nicméně na označení svých provozoven kromě obchodní firmy a IČa doplnte do 31.7. 2011 i o IČP tak abyste se nevystavili hrozbě zbytečné pokuty od živnostenského úřadu.

 

K 30.11. je splatná druhá splátka daně z nemovitostí s daní vyšší než 5000 Kč. Samozřejmě v případě, pokud jste celou daň nezaplatili už k 31.5.2010, resp. k 31.8.2010 v případě klientů, kteří provozují zemědělskou výrobu a chov ryb. Pokud budete potřebovat více informací, neváhejte se na nás obrátit.

Jestliže mají zaměstnanci nevyčerpanou dovolenou ještě za rok 2009, musí ji povinně vyčerpat do konce letošního roku. Rozhodnutí o termínu jejího dočerpání přitom musí padnout už do konce měsíce října. Jestliže zaměstnanec nevyčerpá zbytek dovolené do tohoto termínu, musí ji podle zákona nastoupit automaticky k následujícímu pracovnímu dni - tedy k 1. listopadu. Povinné čerpání v takovém případě nastává přímo ze zákona, není tedy k němu nutný souhlas zaměstnance ani zaměstnavatele. I kdyby zaměstnanec nesouhlasil a chtěl na začátku listopadu dále pracovat, musí mu firma dovolenou nařídit. V nástupu povinné dovolené mohou zaměstnanci bránit pouze zákonem stanovené překážky v práci, tj. např. dočasná pracovní neschopnost nebo čerpání mateřské či rodičovské dovolené. Automatickému nástupu dovolené k začátku listopadu lze předejít tím, že si firma s pracovníkem písemně domluví do 31. října nástup dovolené tak, aby si ji zaměstnanec mohl vyčerpat v jiném termínu, nejpozději však do konce kalendářního roku 2010. Zákoník práce však umožňuje dohodu jen ohledně konkrétního termínu čerpání. Nelze si platně sjednat, že se zaměstnanec svého zákonného nároku vzdá, a to ani výměnou za finanční kompenzaci ze strany zaměstnavatele. Jestliže si zaměstnanec nevyčerpá dovolenou do zákonem určeného termínu, tak mu nárok na ni zanikne. Výjimkou je pouze ukončení pracovního poměru. Jestliže si zaměstnanec nestihne vyčerpat dovolenou a odchází z firmy, je firma povinna proplatit mu nevyčerpané dny. Ovšem jen v případě, že po zaměstnanci nešlo spravedlivě požadovat, aby si zbytek dovolené vyčerpal ještě do svého odchodu. Zmíněné zásady se však vztahují jen na takzvanou základní (zákonem zaručenou) délku dovolené. Ta v zásadě činí čtyři týdny pro zaměstnance v podnikatelském sektoru. Pokud má zaměstnanec formou benefitu pět týdnů dovolené, může mu být část nad rámec základních čtyř týdnů proplacena, nebo převedena ještě do roku 2011.

Chtěli bychom vás upozornit, že dne 15.10.2010 je splatná čtvrtletní záloha na silniční daň. Pokud si nejste jisti, zda se vás tato povinnost týká nebo neznáte výši zálohy, obraťte se na nás, rádi vám pomůžeme.

Dne 15.9.2010 je splatná čtvrtletní záloha na daň z příjmů. Pokud si nejste jisti, zda se vás tato povinnost týká nebo neznáte výši zálohy, obraťte se na nás, rádi vám pomůžeme.

Toto sdělení obsahuje následující:

1.       V důsledku této skutečnosti budou správci daně postupovat obdobně jako při řešení důsledků povodní v roce 2002 a 2009, tedy vstřícně a ve vzájemné součinnosti s povodněmi či záplavami postiženými fyzickými a právnickými osobami. Předpokladem k takovému postupu je neprodlené oznámení o postižení povodní nebo záplavou místně příslušnému finančnímu úřadu.

2.       V případě hrozícího prodlení s placením daní a záloh na daň, je možné podat žádost správci daně o posečkání s placením daně z příjmů nebo o její zaplacení ve splátkách. Správce daně může zálohy na daň na žádost stanovit jinak, popřípadě zcela od nich upustit.

3.       Povodněmi či záplavami postižené fyzické a právnické osoby budou osvobozeny od správních poplatků souvisejících s úkony v daňovém řízení.

4.       Poskytnuté dary, o které je možné snížit základ daně, lze poskytnout povodněmi či záplavami postiženým osobám prostřednictvím pořadatelů veřejných sbírek.

5.       Finanční a jiné dary poskytované v souvislosti s postižením povodněmi jsou osvobozeny od daně darovací. (Jde o úplatné nabytí majetku na humanitární nebo charitativní účely a bezúplatnému nabytí majetku z veřejných sbírek).

6.       Případné sankce plynoucí z neplnění placení daní budou povodněmi či záplavami postiženým osobám prominuty dle pokynu D-330.

7.       Ministerstvo financí může na žádost povodněmi či záplavami postižené osoby zcela nebo částečně prominout daň dědickou, daň darovací a daň z převodu nemovitostí při řešení důsledků živelních pohrom a jiných mimořádných hromadných událostí z důvodu odstranění tvrdosti.

8.       Obec při řešení důsledků živelních pohrom může zcela nebo částečně osvobodit od daně z nemovitostí na svém území obecně závaznou vyhláškou nemovitosti dotčené živelnou pohromou, a to nejdéle na dobu 5 let, přičemž toto osvobození lze stanovit také za již uplynulé zdaňovací období. Obecně závazná vyhláška, kterou obec osvobození stanoví, musí být vydána tak, aby nabyla účinnosti do 31. 3. roku následujícího po zdaňovacím období, v němž k živelní pohromě došlo. Pokud poplatník uplatňuje nárok na uvedené osvobození za již uplynulé zdaňovací období, případně na aktuální zdaňovací období, avšak po termínu pro podání daňového přiznání, uplatní nárok na osvobození v dodatečném daňovém přiznání.

9.       Částka daru formou dárcovské SMS (DMS) nepodléhá DPH.10.   Informace pro poplatníky daně silniční - vozidla s největší povolenou hmotností nad 3,5 tuny určená výlučně k přepravě nákladů a registrovaná v České republice, jsou předmětem daně bez ohledu na to, zda jsou nebo mohou být skutečně používána k podnikání. Aby nebyla předmětem daně silniční, musí být vyřazena z registru silničních vozidel.

k 31.8.2010 je splatná první splátka daně z nemovitostí u poplatníků provozujících zemědělskou výrobu a chov ryb s daňovou povinností vyšší než 5000 Kč.
Pokud neznáte svoji daňovou povinnost a provozujete zemědělskou výrobu nebo chov ryb, obraťte se na nás, rádi vám pomůžeme.

V posledních dnech zasáhly naše území vysoké teploty, které více zatěžují lidský organismus a zhoršují pracovní podmínky. Důležitou povinností zaměstnavatele je proto zajistit pro zaměstnance nápoje na pracovištích. Z hlediska zákona o dani z příjmů je třeba rozlišit, zda se jedná o poskytování nápojů v rámci zajištění pitného režimu pro zaměstnance nebo o povinnost zajistit ochranné nápoje.
Povinnost poskytnout pitnou vodu na pracovišti upravuje nařízení vlády č. 361/2007 Sb. Na jeho základě je zaměstnavatel povinen zajistit pitnou vodu nejen pro účely dodržování pitného režimu, ale také pro případy potřeby poskytnutí první pomoci. Musí se ale jednat pouze o pitnou vodu, např. různé ochucené limonády, minerální vody atp. nejsou zaměstnavateli uznávány jako výdaj na dosažení, zajištění a udržení příjmů.
Na pracovištích, na kterých není technicky možné odstranit tepelnou zátěž, musí zaměstnavatel zajistit dodržování přípustných teplotních a dalších podmínek a přijmout taková opatření, která sníží nepříznivé dopady vysokých teplot.  Tímto opatřením může být poskytnutí vhodných ochranných nápojů, a to bezplatně a podle vlastního seznamu. Ochranným nápojem, chránícím před účinky tepelné zátěže, se doplňuje ztráta tekutin a minerálních látek ztracených potem a dýcháním. Součástí ochranného nápoje mohou být i potravní doplňky. U potravních doplňků je odkaz na § 2 písm. i) zákona 110/97 Sb. o potravinách……, kde se říká, že potravními doplňky jsou„nutriční faktory (vitamíny, minerální látky, aminokyseliny, specifické mastné kyseliny a další látky) s významným biologickým účinkem“.  Soupis ochranných nápojů vypracuje zaměstnavatel po dohodě s lékařem, který pro něj zajišťuje závodní preventivní péči. Seznam musí vycházet z vyhodnocení rizik, konkrétních podmínek práce a znalosti zdravotního stavu konkrétních zaměstnanců.