Novinky

Dnes bychom vás chtěli seznámit s několika novinkami, které nejčastěji diskutujeme. Možná se budou hodit i vám.

Ohledně dovolených nově platí, že právo na žádnou část dovolené nezaniká a převádí se v plném rozsahu do dalších let. V těch se tato dovolená pak čerpá přednostně. Navíc už neplatí, že čerpání dovolené určuje pouze zaměstnavatel, protože pokud zaměstnavatel neurčí čerpání dovolené do 30.6. následujícího roku, právo určit čerpání dovolené vzniká zaměstnanci. Náhrada za nevyčerpanou dovolenou vzniká pouze v případě skončení pracovního poměru.

Ohledně skončení pracovního poměru byl zaveden nový důvod pro výpověď, a to z důvodu zvlášť hrubého porušení léčebného režimu během prvních 21 dnů pracovní neschopnosti. Sankcionováno může být pouze opakované nebo zvlášť hrubé porušení. Zaměstnavatel může např. ukončit zaměstnanci pracovní poměr v situaci, kdy bude zaměstnanec prokazatelně na rekreaci v zahraničí, místo aby dodržoval léčebný režim.

Ohledně odstupného je nově stanoveno, že jeho výše je odstupňována podle délky trvání pracovního poměru. Teprve u pracovního poměru delšího než dva roky je odstupné ve výši trojnásobného měsíčního výdělku.

Ohledně dočasného přidělení zaměstnance došlo ke zjednodušení zavedením tzv. dočasného přidělení. To lze uplatnit v případech bezúplatného převodu zaměstnance. Refundace mzdových nákladů a nákladů na služební cesty se nepovažuje za porušení bezúplatného převodu.

 

Chtěli bychom vás upozornit, že se jedná pouze o stručný popis výše uvedených změn, pro bližší podrobnosti nebo pro více informací o ostatních změnách v zákoníku práce se obraťte na vaše právníky.

 

S účinností od 1. 1. 2012 se mění právní úprava obchodního vedení společnosti. Novela obchodního zákoníku zavádí nový institut, a to pověření obchodním vedením. Podle této nové úpravy bude jednatel společnosti s ručením omezeným oprávněn pověřit obchodním vedením (tj. vedením směrem dovnitř společnosti), jinou osobu. Zákon dále taxativně uvádí, které činnosti pověření nezahrnuje ( účast na zasedání statutárního orgánu, rozhodování o základním zaměření obchodního vedení společnosti a jiných činností v rámci obchodního vedení společnosti, které jsou svěřeny do výlučné působnosti statutárního orgánu). Při pověření obchodním vedením však zůstává nedotčena odpovědnost osob, které jsou statutárním orgánem nebo jeho členem, za porušení povinnosti vykonávat funkci s péčí řádného hospodáře.

Významnou změnou je také možnost vykonávat činnosti, které dosud mohl jednatel vykonávat pouze v rámci obchodněprávního vztahu podle obchodního zákoníku, rovněž na základě pracovněprávního vztahu ke společnosti.

Přicházejí tak v úvahu tři možnosti:
1) Jednatel bude vykonávat svou funkci v pracovním poměru se společností na vedoucí pracovní pozici.
2) Druhou variantou je existence dvou vztahů - obchodněprávního, na základě kterého vykonává jednatel činnosti spadající pod obchodní vedení podle smlouvy o výkonu funkce, a pracovněprávního, na základě kterého vykonává jednatel jinou práci podle pracovní smlouvy, např. finančního ředitele.
3) Třetí variantou je výkon funkce jednatele výhradně na základě smlouvy o výkonu funkce dle obchodního zákoníku.

Každá z těchto variant má samozřejmě dále svoje výhody a nevýhody, a to i nad rámec daňového poradenství, a proto doporučujeme podrobnosti a všechny okolnosti rozebrat s vašimi právníky.

 

 

Ve Sbírce zákonů byla dne 22. prosince 2011 publikována vyhláška č. 413/2011 Sb., novelizující vyhlášku č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví. Nově zejména stanovila, že:

a) ocenění podle posudku znalce se bude účtovat po otevření účetních knih a vykáže se v zahajovací rozvaze;
b) postupy u vnitrostátních a přeshraničních přeměn budou obdobné;
c) rozšiřuje se možnost volby rozhodného dne přeměny dopředu (nejpozději ke dni zápisu do obchodní ho rejstříku) a upravuje se postup účtování oceňovacích rozdílů k položkám, které v době účtování již nejsou v rozvaze obsaženy, a jejich vykázání v nové položce „A.II.6. Rozdíly z ocenění při přeměnách společností";
d) v případě aplikace komponentního odpisování majetku účetní jednotka neúčtuje o rezervě na opravy hmotného majetku;
e) rezerva na DPPO se pro účely vykázání v účetní závěrce snižuje o uhrazené zálohy na DPPO a vykazuje se pouze rozdíl buď v položce rezervy na DPPO, nebo v položce pohledávek vůči státu;
f) opravy chyb minulých účetních období a změny metod budou nově prováděny prostřednictvím účtu vlastního kapitálu, pro tento účel byla vytvořena nová položka vlastního kapitálu „A.IV.3. Jiný výsledek hospodaření minulých let", která bude mimo opravy chyb minulých účetních období a změn metod obsahovat i část odložené daně podle § 59 odst. 6 vyhlášky - pozn. Použije se poprvé v účetním období započatém 1.ledna 2013.

S odvoláním na výše uvedené změny byly ve Finančním zpravodaji 9/2011 zveřejněny změny níže uvedených ČÚS:
a) ČÚS č. 002 - Otevírání a uzavírání účetních knih,
b) ČÚS č. 003 - Odložená daň,
c) ČÚS č. 011 - Operace s podnikem,
d) ČÚS č. 018 - Kapitálové účty a dlouhodobé závazky,
e) ČÚS č. 019 - Náklady a výnosy.

 

 

 

Součástí nadcházejících uzávěrkových prací je mimo jiné inventarizace pohledávek a rozhodování, jak naložit s těmi, které už jsou nějakou dobu po splatnosti.

S účinností od 1. 1. 2011 byla do zákona o daních z příjmů zavedena změna v oblasti pravidel pro odpis pohledávek, při jejichž dodržení je odpis pohledávky daňově uznatelným nákladem. Od tohoto data je možné daňově odepsat i pohledávku, ke které nebyly tvořeny zákonné opravné položky, pokud jsou splněny všechny následující podmínky:

o Nákladem je jmenovitá hodnota pohledávky nebo pořizovací cena pohledávky nabyté postoupením, vkladem nebo při přeměně společnosti.
o O pohledávce bylo při jejím vzniku účtováno ve výnosech a takto vzniklý zdanitelný příjem nebyl od daně z příjmů osvobozen.
o Nejedná se o pohledávku nabytou bezúplatně.
o Nejedná se o pohledávku vzniklou mezi spojenými osobami (pro definici spojených osob viz § 23 odst. 7 zákona o daních z příjmů).
o Věřitel je schopen prokázat, že pohledávka právně existuje a je hodnotově nesporná.

Dále musí nastat aspoň jeden z následujících případů:

o Soud u dlužníka zrušil konkurs proto, že jeho majetek je zcela nepostačující a pohledávka byla poplatníkem přihlášena u insolventního soudu a měla být vypořádána z majetkové podstaty.
o Dlužník je v úpadku nebo mu úpadek hrozí, pohledávku pak lze odepsat na základě výsledků insolvenčního řízení.
o Dlužník zemřel a pohledávka nemohla být uspokojena ani vymáháním na dědicích dlužníka.
o Dlužník byl právnickou osobou a zanikl bez právního nástupce a věřitel nebyl s původním dlužníkem spojenou osobou (dle § 23 odst. 7 zákona o daních z příjmů).
o Na majetek dlužníka, ke kterému se daná pohledávka váže, je uplatňována veřejná dražba, pohledávku pak lze daňově odepsat na základě výsledků této dražby.
o Majetek dlužníka, ke kterému se daná pohledávka váže, je postižen exekucí, pohledávku pak lze daňově odepsat na základě výsledků provedení této exekuce.

Z výše uvedeného vyplývá, že od roku 2011 lze daňově odepsat i promlčené pohledávky. Dříve to možné nebylo, neboť k promlčeným pohledávkám nebylo možno vytvářet opravné položky, jejichž tvorba patřila k základním podmínkám daňové uznatelnosti odpisu pohledávky. Při splnění těchto obecných podmínek lze od roku 2011 zároveň daňově odepsat pohledávky za dlužníkem, který je v úpadku nebo jemuž úpadek hrozí, na základě výsledků insolvenčního řízení, pokud byl insolvenční návrh zamítnut pro nedostatek majetku, a to i v případě, kdy věřitel tyto pohledávky do insolvenčního řízení nepřihlásil - bez ohledu na to, zda rozvahová hodnota pohledávky v době vzniku přesahovala 200 tisíc Kč.

Pozor - změna od roku 2012

Od 1. 1. 2012 již opět nebude možný odpis promlčených pohledávek, neboť novela zpět zavádí jako základní podmínku pro daňový odpis pohledávky nutnost tvorby zákonných opravných položek. Výjimkou budou pohledávky, ke kterým nebylo možné zákonné opravné položky tvořit, neboť ještě neuplynulo 6 měsíců po jejich splatnosti nebo se jedná o pohledávku se jmenovitou hodnotou v okamžiku vzniku vyšší než 200 tisíc Kč, ohledně které nebylo zahájeno rozhodčí, soudní nebo správní řízení. Takovéto pohledávky bude možno daňově odepsat i bez vytvoření zákonných opravných položek při splnění ostatních zákonných podmínek.

Vzhledem k výše uvedeným informacím doporučujeme se zamyslet nad řešením nedobytných, případně promlčených pohledávek, protože v letech 2012 a později už bude možná odpis problematických pohledávek méně daňově výhodný.

 

 

Změny v platbě zdravotního pojištění OSVČ

Nejdůležitější změnou od 1.1.2012 zřejmě bude zvýšení minimálních záloh osob samostatně výdělečně činných na 1 697 Kč místo dosavadních 1 670 Kč, mění se ale i maximální vyměřovací základ, a to i u zaměstnanců. Minimální vyměřovací základ u zaměstnanců, resp. zaměstnavatelů zůstává stejný, neboť je navázán na minimální mzdu, která je i nadále 8 000 Kč. Z téhož důvodu se nemění pojistné osob bez zdanitelných příjmů - činí nadále 1 080 Kč. Stejný jako v roce 2011 zůstává vyměřovací základ pro platbu pojistného státem; stát hradí pojistné ve výši 723 Kč.

Zálohu ve výši 1 697 Kč musí poprvé za leden 2012 uhradit OSVČ, které zahajují v roce 2012 samostatnou výdělečnou činnost, nebo i ty, které podle Přehledu za rok 2010 platily v roce 2011 zálohy nižší než 1 697 Kč, s výjimkou osob, které nemají stanoven minimální vyměřovací základ. Posledním dnem splatnosti lednové zálohy je 8. 2. 2012.

Maximální vyměřovací základ v roce 2012 tedy bude činit 1 809 864 Kč, maximální měsíční vyměřovací základ bude 150 822 Kč a maximální záloha na pojistné je stanovena na 20 361 Kč. Tato nová maximální výše zálohy na pojistné bude pro OSVČ platná až od měsíce, ve kterém podají nebo by měly podat Přehled za rok 2011.Maximální vyměřovací základ pro rok 2012 ve výši 1 809 864 Kč platí i pro zaměstnance.

U OSVČ, které byly v roce 2011 též zaměstnancem a součet vyměřovacích základů ze zaměstnání a vyměřovacího základu ze samostatné výdělečné činnosti dosažených v roce 2011 přesáhl 1 781 280 Kč, se bude při vyúčtování pojistného za rok 2011 postupovat tak, že se o přesahující částku sníží vyměřovací základ OSVČ, a je-li přesahující částka vyšší než vyměřovací základ ze samostatné výdělečné činnosti, sníží se o zbytek přesahující částky vyměřovací základ/y ze zaměstnání.

 

Rozšíření okruhu nemocensky pojištěných osob

Okruh nemocensky pojištěných osob se rozšiřuje o další výdělečně činné osoby, které dosud byly účastny pouze důchodového pojištění. Jde o společníky a jednatele společností s ručením omezeným a komanditisty komanditních společností, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro společnost práci, za kterou jsou touto společností odměňováni, a o členy družstva, kteří vykonávají činnost v orgánech družstva mimo pracovněprávní vztah za odměnu. Dále vznikne nově účast na nemocenském a důchodovém pojištění členům kolektivních orgánů právnických osob, kteří jsou za činnost v těchto orgánech odměňováni, pokud se jejich příjem za činnost v těchto orgánech považuje za příjem ze závislé činnosti podle zákona o daních z příjmů (např. členové představenstva či dozorčí rady akciové společnosti, členové výboru společenství vlastníků jednotek). Rovněž jsou nově pojištěni likvidátoři a prokuristé, pokud se jejich příjem považuje za příjem ze závislé činnosti podle zákona o daních z příjmů, a vedoucí organizačních složek zahraničních právnických osob, které jsou v České republice zapsány v obchodním rejstříku.

Podmínky účasti na nemocenském i důchodovém pojištění jsou pro výše uvedené osoby stejné jako pro ostatní zaměstnance, tj. nepřetržitá účast na pojištění trvá, je-li sjednán měsíční příjem aspoň 2 500 Kč. Pokud mají sjednán nižší příjem nebo nemají příjem sjednán vůbec, jde o tzv. zaměstnance malého rozsahu, kteří jsou pojištěni jen v těch měsících, ve kterých dosáhnou příjmu aspoň ve výši 2 500 Kč.
Tyto změny dále znamenají, že z příjmů výše uvedených pojištěných osob se bude odvádět pojistné na sociální zabezpečení (tj. pojistné na nemocenské i důchodové pojištění).

Jsou-li tyto osoby v uvedené funkci činné již v roce 2011 a v činnosti pokračují dále i v roce 2012, vzniká jim účast na pojištění při splnění stanovených podmínek od 1. 1. 2012. Zaměstnavatel je pak povinen podat oznámení o jejich nástupu do zaměstnání do 31. 1. 2012. Toto oznámení však zaměstnavatel nepodává, pokud jej již podal z důvodu účasti na důchodovém pojištění před 1. 1. 2012. Pokud jsou tyto osoby zaměstnanci malého rozsahu, zaměstnavatel podává oznámení o nástupu do zaměstnání až tehdy, jakmile poprvé vznikne účast na nemocenském pojištění (dosáhnou příjmu aspoň ve výši 2 500 Kč), a to do konce následujícího kalendářního měsíce.
Pro úplnost připomínáme, že od 1. 1. 2012 je při splnění stanovených podmínek pojištěnou činností i práce na základě dohody o provedení práce

 

 

 

Chtěli bychom vás upozornit na speciální ustanovení zákona o DPH, které se vás může týkat.
Jedná se o dlouhodobě poskytované služby ve vztahu k zahraničí.

Příklad:
Společnost se sídlem v EU (např. z Německa), případně se sídlem mimo EU (např. Švýcarsko, Rusko) poskytuje dlouhodobě poradenské služby českému plátci DPH. Kontrakt trvá do 1. ledna 2011 do 31. března 2012, k úhradě dojde až po březnu 2012.

Dle §24 odst. 3 se v tomto případě plnění považuje za uskutečněné posledním dnem každého kalendářního roku, bude proto v přiznání za prosinec 2011 (případně za čtvrté čtvrtletí 2011) nutno zohlednit hodnotu služby odpovídající roku 2011, tj. odvést DPH v systému reverse charge a případně, pokud má český plátce nárok na odpočet, také uplatnit tento odpočet.

Příklad:
Česká společnost poskytuje společnosti se sídlem v EU (např. z Německa), případně se sídlem mimo EU (např. Švýcarsko, Rusko) služby spočívající v poskytnutí serveru v datovém serveru v Praze a související služby (pravidelný upgrade, zálohování, drobné programátorské práce). V roce 2011 nebyla za tuto službu přijatá žádná úhrada, fakturovat se bude až v únoru 2012.

Dle §24a odst. 3 je nutno tuto službu resp. její poměrnou část zohlednit v daňovém přiznání v části plnění s místem plnění mimo tuzemsko za prosinec (resp. čtvrté čtvrtletní) 2011.

 

31.1.2012 je termín pro podání přiznání k dani z nemovitostí. Daňové přiznání se nepodává, pokud je poplatník podal v některém z předchozích zdaňovacích období nebo daň byla vyměřena či doměřena v některém z předchozích zdaňovacích období z moci úřední a ve srovnání s tímto předchozím zdaňovacím obdobím nedošlo ke změně okolností rozhodných pro vyměření daně.

Upozorňujeme na zásadní změnu ohledně zdaňování zpevněných ploch, o které jsme vás informovali 17.10.2011. Podrobnosti tohoto upozornění najdete na našem webu v části archiv.

Ve stejném termínu musí být podáno přiznání k silniční dani a daň doplacena. Pokud budete potřebovat pomoci se sestavením tohoto přiznání, budeme potřebovat kopie velkých technických průkazů a přehled zaplacených záloh.

Nedávno jsme vás informovali o změnách v oblasti uplatňování DPH v rámci poskytování stavebních a montážních prací. Upozornění se týkalo hlavně uplatňování DPH, ale chceme upozornit i na problémy, které toto nové ustanovení způsobí přímo v účtárnách vašich společností. A to jak těch, které poskytují služby související se stavbami, tak těch, kteří jsou příjemci těchto služeb. Podle nás půjde o problémy minimálně v těchto oblastech:

- včasného uplatnění DPH příjemcem služby v systému reverse charge (účtárna se musí dozvědět, že měla uplatnit DPH z poskytnutých služeb, protože nastalo DUZP, ale od dodavatele žádný doklad zatím nedošel)
- uplatnění správné sazby DPH (účtárně musí být sděleno, jako sazbu má DPH v systému reverse charge uplatnit)
- bude muset být ověřováno, zda službu poskytl neplátce DPH (v tomto případě se systém reverse charge neuplatní)
- účtárna bude muset být informována o tom, jaké konkrétní práce se přijatých služeb týkají (ne všechny práce související se stavbami se budou zdaňovat v systému reverse charge)

Zajistěte si proto prosím, aby vás uplatňování reverse charge v praxi nezaskočilo a účtárna na to byla připravena.

 

Blíží se období uzávěrkových prací na účetnictví, mezi které určitě patří i účtování o ročních odměnách pro zaměstnance náležející jim za dosažené výsledky v uzavíraném období. Chtěli bychom vás upozornit na to, že ustálený zvyk, kdy se o nich účtovalo prostřednictvím dohadných účtů pasivních, vzal částečně za své poté, co Nejvyšší správní soud vydal 31.3.2011 rozsudek č.j. 8 Afs 35/2010 - 106.

V tomto rozsudku je zjednodušeně řečeno, že pokud výplata roční odměny podléhá kromě splnění podmínek daných zaměstnavatelem ještě i jejich dodatečnému schválení vedením firmy na základě auditovaných výsledků v roce následujícím, tak nejsou splněny podmínky o účtování tohoto nákladu prostřednictvím dohadných položek do uzavíraného roku.

Několik citací z uvedeného rozsudku:
- Tzv. roční odměna tedy představuje nenárokovou složku mzdy, neboť právní nárok na její vyplacení není dán pouze splněním sjednaných podmínek, ale k jejímu přiznání a následně vyplacení je zapotřebí rovněž návrh a schválení této mzdy určenou osobou a schválení auditovaného hospodářského výsledku za příslušný rok představenstvem společnosti.
- I v případě účtování na dohadný účet pasivní je třeba zachovat princip, že je účtováno pouze o plnění, které se reálně uskutečnilo, avšak dosud není známa jeho přesná výše. Mzdový náklad v podobě tzv. ročních odměn, který v důsledku toho zaměstnavateli vznikl, mu však nemohl být znám co do jeho výše již v okamžiku uskutečněné práce a rovněž se "pouze nečekalo" na jeho přesné vyúčtování. Právě proto, že přiznání ročních odměn automaticky nevyplývalo pouze z odvedení práce ve zdaňovacím období, ale jeho případná výše závisela též na hospodářském výsledku žalobce, na návrhu a schválení roční odměny nadřízenými a konečně na schválení auditovaného hospodářského výsledku představenstvem žalobce, předmětný účtovaný případ podstatně odlišuje např. od účtování spotřeby energií v závěru zdaňovacího období, u kterých lze postupovat za využití účtu 389.

Můžeme si myslet o tomto rozsudku cokoliv, ale je jasné, že se na něj budou pracovníci finančních úřadů odvolávat při případných kontrolách. Pokud bychom chtěli obhájit účtování ročních odměn do daňových nákladů uzavíraného období, museli bychom doložit, že je jejich výše ještě před skončením období jasná a nezpochybnitelná a že nepodléhá, žádnému dodatečnému schválení nebo potvrzení v období následujícím. V opačném případě by se podle našeho názoru měla účtovat do uzavíraného období rezerva (bohužel nedaňová), aby byl zachován akruální princip účetnictví a nemohlo například dojít k tomu, že by byl celý zisk společnosti vyplacen na dividendách a v období, kdy by byla přesná výše ročních odměn schválena, by na jejich výplatu nezbyly prostředky.

GFŘ vydalo informaci k přenesení daňové povinnosti na DPH ve stavebnictví. Mohlo by se zdát, že se bude týkat pouze stavebních a montážních firem, ale bude se naopak týkat i těch, kteří jsou plátci DPH a budou příjemci těchto služeb.

Pro připomenutí - přenesení daňové povinnosti (reverse charge systém) znamená, že povinnost přiznat a zaplatit daň má příjemce plnění. Plátce, který dotčené zdanitelné plnění uskutečnil, vystaví daňový doklad, kde oproti běžnému daňovému dokladu neuvede výši DPH - namísto toho uvede sdělení, že výši daně je povinen doplnit a přiznat plátce, pro kterého bylo plnění uskutečněno.

Konkrétně tedy bude od 1.1.2012 platit (§92e zákona o DPH), že plátce (poskytovatel plnění), který poskytne vymezené stavební nebo montážní práce s místem plnění v tuzemsku jinému plátci (příjemci plnění) pro jeho ekonomickou činnost, musí použít uvedený režim.

Pokud je plnění třeba i jen z části přijímáno pro více účelů, například pro soukromou potřebu plátce a pro jeho ekonomickou činnost, přičemž část je pro účely, kdy příjemce vystupuje jako osoba povinná k dani, půjde o plnění podléhající celkově režimu přenesení daňové povinnosti.

Jak poskytovatel, tak příjemce plnění musí vést evidenci o těchto plněních a výpis z této evidence předložit správci daně. Náležitosti této evidence GFŘ zveřejnilo ve zvláštní „Informaci k výpisu z evidence k režimu přenesení daňové povinnosti". Tento výpis bude podáván elektronicky.

POZOR. Pokud poskytovatel plnění nepostupuje podle daného režimu přenesení daňové povinnosti a při uskutečnění zdanitelného plnění uplatní daň na výstupu a výši daně uvede na daňovém dokladu, nemá příjemce plnění nárok na odpočet daně uvedené na daňovém dokladu.

Poskytovatel plnění, který od 1.1.2012 přijme zálohu na stavební práce, u nichž je povinen použít režim přenesení daňové povinnosti, ke dni přijetí úplaty daň na výstupu nepřizná, není ani povinen při přijetí takové úplaty vystavit daňový doklad. Tento bude vystavovat až při uskutečnění zdanitelného plnění.

Ne všechny stavební a montážní práce ovšem budou zvláštnímu režimu podléhat. Informace GFŘ obsahuje přehled prací, kterých prací se to bude týkat i s příkladným výčtem prací, kterých se to naopak týkat nebude.